Pozvánka na diashow a film

6. dubna 2018 v 10:01 | VAS
Dovoluji si Vás pozvat
na premiéru mého filmu Akakor o cestě do Amazonie za šíleným náčelníkem Tatunca Narou - který odkrágloval řadu lidí a zároveň vedl indiánskou vzpouru v Peru - s následnou besedou v Litovli (Městský klub Záložna na náměstí Přemysla Otakara) dne 16. 5. 2018 v 18 hodin.

 

Repríza

6. dubna 2018 v 9:57 | VAS
Ahoj přátelé a kamarádi,
po čase jsem opět zpět. Chtěl bych Vás upozornit na (již osmnáctou) reprízu mého filmečku z roku 1999 (nějak nám to utíká) s názvem Po stopách amazonských.
Má to být na ČT 2 dne 11. 4.
Tuším, že to budou dávat po desáté hodině dopolední.
Zdraví Vojta Alberto

Prezident, volby a kryptidové

28. ledna 2018 v 17:33 | VAS
Viz článek níže
 


Příšery z Čech, Moravy a Slezska

28. ledna 2018 v 17:04 | Vojtěch Alberto Sláma
Permanentně se věnuji psaní o kryptozoologických příšerách. Když jsem se před lety krátce namočil do politiky, zjistil jsem, že žít vedle reálných oblud nechci a ani neumím. Psát o nich, to je ale něco úplně jiného...
Tak jsme si zvolili, koho jsem si zvolili. No a co, je to celkem slušný kryptid a alespoň víme, co od něho můžeme čekat. Zařadil bych ho někam do těžkotonážní skupiny, k obrovskému mokele membe. Hájí si své teritorium a tu a tam pomstychtivě převrhne tamním afroafričanům, kteří na něj mírumilovně míří harpunami, loďku. Unylý protikandidát je zase takové elegantní okřídlené kongamato. Občas se proletí nad močálem a s poněkud nesymetrickým zubatým úsměvem uloví antilopu. Někdy také s divokým povykem napadá hodné lidi, což od něj vůbec není hezké. Jeho pozorování je však dnes již jen velmi vzácné a zprávy o něm už prakticky ustaly. Uvidíme, kdo se v prezidentských volbách vynoří příště. Moc rád bych byl za znovuobjevení lidskoprávního Jíry. Tento moudrý kryptid to má v hlavě srovnané zcela mimořádně a navíc mi silně připomíná mou oblíbenou chupacabru. Takový tvorové jsou pro každou zemi opravdovým přínosem. Stejně jako všechno válcující sachamama, jejíž pouhý dech zabíjí neopatrné domorodce. Sachamama bývá často doprovázena zlým bělovlasým troglodytem matu taperem, pokrytým žlutavým pylem. Už jenom jeho objevení způsobuje u alergiků bouřlivé reakce.
Když budete ale obratně uskakovat a maskovat se, dá se to všechno v naší malé kotlince přežít. Za hranicemi na nás navíc číhají další pozoruhodné kryptozoologické fenomény, které zanedlouho obohatí naši mytologickou kryptofaunu - obří krokodýlí žába s makrelovitou tlamou, cochorhinové s kachními tlapami, napadající vše živé a naštěstí útočící pouze ve smečkách,napůl mytologičtí smrtonosní japonští sršni a mnozí další, Už se moc těším, protože právě dokončuji novou knihu Lexikon příšer, kde popisuji téměř tři stovky profláknutých i méně známých kryptidů. Takže mohu začít rovnou psát pokračování.
Zdravím Vás VAS

P. S. Pokud jste nějakou z výše uvedených příšer identifikovali, tak mi napište.

Copywriter - copywrighter (s copyrightem)

7. ledna 2018 v 16:42 | VAS
Už jsem dost velký a stanu se copywriterem!!!!

Z mé tvorby:

Na rozbitém hrnku zastřelili srnku. (Pro keramiky a myslivce...)

Sežral svazek mrkví a teď leží mrtvý. (Pro zelináře...)

Plazí se sem hadi, ukliďte to smradi. (Pro malé a velké nezbedy...)

Ve vesmíru žijí vši a blechy v míru. (Pro Evropskou unii...)

Nešiřte to dál, mám na to copyright!!!!!!!!!!!!!


Nejsem pouze copywriter, ale copywrighter.

Přednáška ve Velkém Újezdě

10. prosince 2017 v 16:54 | VAS
Zdravím všechny do Velkého Újezda (vzor les) a děkuji za perfektní předvánoční atmosféru na mé přednášce o Amazonii.
Srdečně zdraví VAS
P. S. Chlebíčky a cukroví byly super!!!!!

Nálada v Amazonii

10. prosince 2017 v 16:51

Na Rio Negru a Amazonce

10. prosince 2017 v 16:46 | VAS

Energie Amazonky

10. prosince 2017 v 16:38 | VAS
Energie mocné Amazonky

Vojtěch Alberto Sláma

Nafukovací kajak s logem Veolie pluje po černé hladině amazonského veletoku Rio Negro. Řeka je tu nedaleko od svého ústí široká přes dvacet kilometrů. Zanedlouho však mohutný černý veletok svou pouť skončí v náručí ještě větší řeky - mocné Amazonky.
Růžoví delfíni
nad hladinou
Čas od času se vedle mého kajaku ozve hlasité zafunění a z ničeho nic se objeví nahrbený hřbet. Pokud mám více štěstí, uvidím i protáhlou tlamu sladkovodního delfína, který se právě vydal na lov. Téměř slepý růžový tvor vypadá opravdu neuvěřitelně. Mám pocit, že vedle mě neplave skutečné zvíře, ale tvor utkaný z pohádkového přediva.
Růžový delfín, kterému Brazilci přezdívají boto se od svých mořských bratránků liší nejenom růžovou barvou, ale především zobákovitě protaženou špičkou tlamy a značně pohyblivou hlavou s maličkými očky. Hlava se strmým, vypouklým čelem mu dodává tak trochu skřítkovského vzezření. Hlavně ve chvílích, když ji vystrčí nad hladinu a kroutí sní do všech stran.
Je opravdu fascinující, co všechno lze najít pod hladinou Amazonky a jejich nesčetných přítoků...
Ryby prý mlčí, dýchají žábrami a žijí pouze ve vodě. Pokud tomu věříte, tak to jste ještě určitě nikdy nerybařili v Amazonii. Například drobné rybky sekernatky občas létají nad hladinou a svými dlouhými ploutvemi mávají jako křídly, stříbřité smuhy zase troubí jako sloni a hadovití bahníci dýchají atmosférický kyslík.
To však rozhodně není všechno, čím vás mohou amazonské vody překvapit. Stačí si jen vzpomenout na elektrický paúhoře a jeho výboje o síle až 700 voltů, sladkovodní rejnoky s jedovatou ostruhou, droboučké vandelie, které dokážou proniknout až do močového měchýře nebo na zubaté piraně. Není divu, že se člověku v Amazonce ani příliš koupat nechce.
Jak se rodí Amazonka
Královna všech veletoků Amazonka se rodí jako malý pramének vperuánských Andách, ale rychle mohutní mnoha přítoky, která na své dlouhé cestě potkává. Vokamžiku, kdy "překračuje" brazilské hranice je však překřtěna na Rio Solimoes a své královské jméno opět získává až ve chvíli, kdy se smísí nedaleko města Manausu s černými vodami řeky Rio Negro.
Gigantická "svatba" dvou obřích řek připomíná nápad abstraktního malíře pokoušejícího se barevně znázornit boj protikladů. Rio Negro má totiž barvu černého čaje, zatímco hladina Solimoes se pyšní kanárkovou žlutí. Kuriózní na celém monumentálním úkazu je skutečnost, že se oba tak rozdílně zbarvené veletoky nemísí, ale tečou vedle sebe několik desítek kilometrů. Teprve potom silnější Solimoes definitivně pohltí černého milence, aniž přitom změní svou žlutou barvu.
Amazonka si svůj název sladké moře -"Dolce mar", který omylem dostala od prvních objevitelů, plně zaslouží a to nejen pro svou impozantní velikost, ale i díky výskytu tvorů, které by člověk čekal spíše v slaných vodách. Není prý řídkým jevem zahlédnout trojúhelníkové ploutve až třímetrových žraloků býčích plujících tisíce kilometrů proti proudu. Jeden exemplář tohoto obávaného dravce byl dokonce chycen vzdálenosti 3700 kilometrů od jejího ústí!
Do gigantické Amazonky se kromě Rio Negra vlévají další stovky řek, dvě stě z nich je delších než 1500 kilometrů. Vltava, nejdelší tok začínající i končící na území České republiky, měří jen necelých 430 kilometrů.
Tajemná Amazonie
Amazonie! Už jenom vyslovení magického jména území, kterým se jako široká žlutohnědá stuha klikatí největší řeka na světě křižovaná nesčetnými přítoky, vzbuzuje pocit energie a dobrodružství. Oblast Amazonie neboli povodí Amazonky, má rozlohu nějakých šesti milionů čtverečních kilometrů, z čehož nejméně dvě třetiny pokrývají největší deštné pralesy na zeměkouli. Je tu všechno, co si může každý romantik přát. Vukrytých chatrčích nebo-li malokách zde doposud žijí divocí indiáni zdoby kamenné. Jeden nekontaktovaný kmen byl v Brazílii objeven sotva před před dvěma lety. Mezi stromy se kromě jaguárů možná plíží vědě doposud neznámé velké šelmy, kterým místní indiáni i caboclové říkají onza canguasu a warracaba.
V měsíčných nocích se tiše třepotají velcí vampýři s hrozivým rohem na čenichu, kteří patří knejvětším netopýrům světa. V jejich čelistech plných ostrých zubů občas skončí i nepozorný upír, který se společně se svými druhy letěl nasát krve. Obří anakonda právě ulovila tapíra a z vod nedalekého veletoku se ozvalo smutné zafunění. Vzápětí vzduch prořízne děsivý štěkavý chechtot.
Dnes už vím, že za těmito strašidelnými zvuky nemusím hned hledat žádné legendární amazonské příšery. To se jenom nadechl šedivý bachratý kapustňák manatí a své účty se na břehu začala vyřizovat smečka obřích brazilských vyder. Rybáři jim tady přezdívají říční vlci a je o nich známo, že při lovu ryb někdy spolupracují společně s růžovými delfíny. Když po Amazonce plujete jenom na nafukovacím kajaku nebo na domorodé kanoi, jsou bezprostřední pocity přesto velmi silné.


Kam dál