Amazonské příšery z knihy Záhadná monstra naklad. XYZ 2011

7. srpna 2011 v 13:39 | VAS

Přežívají v Amazonii předpotopní příšery?

Mohli lidé žít současně s dinosaury? Zcela jistě, vždyť ptáci jsou reálně žijící zástupci teropodních dinosaurů - to je šok, co říkáte. Takže ještě jednou, ptáci jsou vlastně dinosauři! Stále tomu nevěříte? Takže vězte, že uměle vytvořená třída ptáci správně patří do infrařádu Tetanurae, podskupiny Maniraptora a čeledi Archaeopterygidae, do níž patří i slavný Archaeopteryx, na něhož je dnes nahlíženo nikoliv již jako na "chybějící článek" mezi dinosaury a ptáky, ale přímo jako na opeřeného dinosaura. Na otázku, zda lidé žili současně s dinosaury tak můžeme odpovědět směle - ano, ano, ano! Navíc existuje hodně důkazů o tom, že i velcí dinosauři byli součastníci člověka. Patří mezi ně například vylíčení behemóta v Bibli či zachované stopy dinosaurů křížící se ve stejné geologické vrstvě s lidskými nalezené ve Spojených státech či středoasijském Turkmenistánu, stejně jako skalní kresby, rytiny či sošky dinosaurů - pokud se ovšem nedomníváme, že již tehdy byli lidé schopni tyto tvory rekonstruovat podle kosterních pozůstatků.
Pokud jsou dinosauři tak staří, proč tedy jejich zkamenělé kosti tak často téměř trčí z půdy a neleží v nejspodnějších geologických vrstvách.?
Pozoruhodný podpůrným důkazem, že lidé a dinosauři žili ve stejné době jsou i zajímavé sošky z mexického Acambara zhotovené před dvěma tisíci let. Tyto artefakty představují lidi a předpotopní živočichy, ale i tvory naprosto neznámé. Mnoho vědců na základě teorie, že dinosauři údajně vyhynuli před desítkami miliony let a člověk je mnohem pozdějšího původu tyto figurky a destičky striktně odmítá.
Jde o podvrh? Nevypadá to tak.. Úlomky jedné figurky byly v sedmdesátých poslány do laboratoře Isotopes Inc. ve Westwoodu v New Jersey, aby určili jejich stáří radiokarbonovým datováním. Výsledek všechny překvapil: organická hmota byla stará asi 3 600 let s odchylkou jednoho století! To znamená, že předmět byl vyroben buď někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, nebo že nějaký zlomyslník, do některé figurek přidal velmi starou organickou hmotu.
Mimořádně zajímavá je také takzvaná "kamenná knihovna" v peruánské Ice. Na zdejších oblých kamenech nejrůznějších velikostí jsou vyryty obrázky dinosaurů a jiných vyhynulých zvířat. Jeden z kamenů například zachycuje muže, kteří si dalekohledy prohlížejí dva stegosaury.
Obrázky těchto, zřejmě již dávno vyhynulých pancéřovaných dinosaurů, jsou dokonce vyryty i tak, že odpovídají nejnovějším výzkumům a jejich záda nesou jen jednu jedinou řadu kostěných desek místo dříve předpokládaných dvou! To je skutečně jen těžko uvěřitelné, stejně jako skutečnost, že se fosílie těchto fascinujících gigantů našly právě na americkém kontinentě!
I v tomto případě nejde o žádný novodobý podvrh. Laboratorní vyšetření prokázala na povrchu těchto kamenů tenkou oxidační vrstu, která rytiny překrývá, takže obrázky nemohly být vytvořeny později! Podle této oxidační vrstvy se jejich stáří odhaduje na několik tisíc let.
Vše nasvědčuje například tomu, že kostry předpotopních dinosaurů musely zkamenět velmi rychle a nikoliv pomalu, jak to učí darwinisté. Jak lze jinak interpretovat zkamenělé kostry dinosaurů, kteří jsou někdy zachovány ve svislé poloze? Zřejmě jen tak, že jejich mrtvoly stály v pozoru po milióny let a pak definitivně zkameněly!
V souvislosti s cestou po řece Jandiatubě, nemohu také nevzpomenout na asi pět let starou událost, která se také odehrála v oblasti severozápadní Amazonie. V peruánské vesnici Nuevo Tacno vzdálené asi dvě stě kilometrů vzdušnou čarou od dolního toku Jandiatuby došlo k šokujícímu dramatu, dokládajícím, že přízračná monstra státní hranice neuznávají.
Vesničané prý viděli plaza, který byl čtyřicet metrů dlouhý, v průměru měl pět metrů a na své cestě vyvracel stromy, jako by to byly třísky.
Guvernér oblasti Jorge Chávez spolu s několika novináři přeletěl vrtulníkem nad oblastí, kde byl netvor údajně spatřen, a potvrdil, že v džungli je 300 metrů dlouhá a deset metrů široká stopa, kde byly vyvráceny stromy. Podle guvernérova prohlášení, nebyl ve vesnici ani jejím okolí žádný buldozer, který by takovou spoušť mohl napáchat.
Obludu údajně vidělo asi šest set obyvatel Nuevo Tacna, kteří přišli na fotbal. Jeden svědek řekl, že zápas měl právě začít, "když tu se země začala chvět, nebe potemnělo a začal foukat vítr, jako by se schylovalo k bouřce. A v tom se objevila příšera, která se podobala obrovskému hadu."
Živočich černé barvy údajně po desítkách vyvracel stromy, které mu stály v cestě, a když se doplazil k Amazonce a ponořil se do ní, udělal obrovský vír, v němž se potopilo několik loděk. Netvor měl na hlavě dvě tykadla podobná sloním chobotům a uši o průměru jednoho metru.
Vyprávění vesničanů připomíná starou indiánskou legendu o "sachamamě" - obrovském plazu, který žije v Amazonce a objevuje se jen zřídka. Podle legendy může "sachama" spát pod hladinou největší řeky celá staletí, její oddechování pod vodou způsobuje ztroskotání lodí a je tak obrovská, že z jejího těla vyrůstají stromy.
Bombasticky vyšperkovaná zpráva o výskytu obludy, kterou přinesly téměř všechny světové deníky, na čas ovládla média, jež, alespoň v Evropě, právě prožívala okurkovou sezónu. Vyskytly se však i teorie, že jde jen o neumělé vysvětlení řádění tornáda.
O další amazonské příšeře jménem Massakrum , tentokrát z území Britské Guyany, píše již zmíněný dánský novinář Arne Falka-Ronne. "Všichni se bojí Massakruma, vodní nestvůry, která přebývá v bažinách. Když uslyší indiánské jméno nějakého člověka, změní svůj hlas v hlas obrovské žáby a volá toho, koho poznal jménem. Jeho volání nikdo neodolá, nešťastník se musí vrhnout do laguny a dát se sežrat. Massakrum však naštěstí nerozumí ani slovo anglicky. Kdo má anglické jméno, nemusí se bát, že ho příšera sežere.
Massakrum není nijak sympatický tvor. Původně to byl jeden Akavayo, který byl z kmene vyhnán. Důvod není známý, možná se to však stalo proto, že jeho tělo bylo místo kůže pokryto šupinami. A u Akavayů bylo zvykem odkládat nemocné a mrzáky do močálů, kde se o ně krokodýli a hadi brzy postarali. S Massakrumem naložili Indiáni stejně, ale on vyvázl - sice se napůl proměnil v ohavnou rybu, ale žije nadále v lagunách jako nestvůrný požírač lidí…"
Pokud si roli Massakruma nezahrál nějaký obrovský lidožravý kajman černý (Melanosuchus niger) - což je podle mého soudu dosti pravděpodobné - nezbývá než konstatovat, že je nejspíše výplodem špatného svědomí Akavayů předávaného z generace na generaci.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama