Další krátká ukázka z Lexikonu příšer II. díl

14. srpna 2011 v 11:26

Vážení přátelé posílám další ukázku z chystaného lexikonu příšer (nakladatelství XYZ), která vyjde asi příští rok.

- Mekongská senzace

Charakteristika: zcela nové druhy živočichů.
Existence : potvrzena.
Výskyt: řeka Mekong a její okolí (Asie).
Zajímavosti: V prosinci roku 2008 jistě potěšila všechny milovníky zpráva Světového fondu divočiny, která informovala o výsledcích jedenáct let trvajícím výzkumu kolem řeky Mekong. Dohromady zde bylo objeveno 15 nových druhů savců, 4 druhy ptáků, 46 ještěrek, 22 hadů, 88 pavouků a 88 žab. V samotném Mekongu, který je desátou největší řekou na světě a protéká Laosem, Barmou, Čínou, Kambodžou a Vietnamem, pak bylo chyceno neuvěřitelných 279 druhů ryb! Nešlo však jenom o zoologickou inventarizaci, ale na své si přišli i botanici, kteří zde popsali 519 zbrusu nových druhů rostlin. "Často přijde velké překvapení, protože naši experti uvidí něco, co se nepodobá ničemu, co znají. Listují pomyslným katalogem zvířat a rostlin, který mají ve své hlavě a ptají se sami sebe - už jsem viděl například tohle," popsala práci biologů v terénu ředitelka programu Mekong Dekila Chungyalpaová.

- Migo

Charakteristika: žravá hadovitá příšera připomínající buď monstrózního plaza mosasaura (viz samostatná hesla Ogopogo v této kapitole a Mosasaurus ve vysvětlivkách) nebo vyhynulou dravou velrybu rodu basilosaurus.
Existence: nepravděpodobná.
Výskyt:jezero Dakatau na ostrově Nová Británie (Asie).
Zajímavosti: Existence miga je v jezeře o průměru pouhých 425 metrů a hloubce devíti metrů prakticky vyloučená. Jezero Dakatau je navíc zvláštní i tím, že tu nežijí žádné ryby!
V roce 1994 přijel na ostrov Nová Británie štáb japonské televize, aby po migovi pátrala. Jako experta si expedice vybrala známého amerického kryptozoologa Roye Mackala, který si již vysloužil ostruhy během expedice za dlouhokrkým mokele mbembem z Konga (viz samostatné heslo Mokele mbembe v kapitole Suchozemské obludy). Mackal v roli poradce obratně udělal ze skutečnosti, že se v jezeře Dakatau ryby nevyskytují přednost, protože "pak se migo alepoň musí častěji objevovat na břehu, aby zde lovilo vodní ptáky". A teď to nejúžasnější! Japoncům se prý podařilo migo nafilmovat a sám Mackal tvrdí, že je hadovitý netvor deset metrů dlouhý a pohybuje se vertikálním vlněním těla a dosahuje přitom rychlosti až osm kilometrů za hodinu. Pokud by to byla pravda, pak by to rozhodně nemohl být mosasaurus, ten se totiž jako všichni plazi vlnil pouze horizontálně. Zbývá tedy verze počítající s velrybovitým basilosaurem. (Tento obří savec, paleontologům velmi dobře známý podle nálezů celých koster, měl obrovskou protaženou lebku s tlamou plnou ostrých zubů. Basilosaurovi masivní stoličky jsou opatřeny zubatými střihavými hranami, takže je zřejmé, že se živil výhradně masitou potravou.)
V dnešní době vyspělých animačních technologií už ani expert v podstatě nerozezná, co je fikce a co reálně natočená příšera. A tak musíme být i v případě hadovité nestvůry zachycené japonskými filmaři velmi obezřetní.

- Monstra z řeky Labe

Charakteristika: gigantická ryba.
Existence: potvrzena.
Výskyt: řeka Labe (Evropa).
Zajímavosti: Titánský jeseter velký (Acipenser sturio), dorůstající až do délky 550 centimetrů, táhl podle dobových zpráv v devatenáctém století v době tření proti proudu řeky Labe. Občas dokonce skončil svou pouť na udici či v síti šokovaných českých rybářů. Není jistě bez zajímavosti, že se náhodné pozorování obřího jesetera může stát základem legendy o vodní příšeře a pozvednout tak turistický ruch (viz samostatné heslo Washingtonská příšera v této kapitole).

- Monstrózní medúza

Charakteristika: obrovská agresivní medúza.
Existence: není vyloučena.
Výskyt: byla pozorována v roce 1973 posádkou plavidla Kuranda (Austrálie).
Zajímavosti: Monstrózní medúza napadla údajně velkou loď jménem Kuranda, která do ní vrazila během své plavby z Austrálie na Fidži. Obrovský živočich, jehož hmotnost odhadli pozorovatelé na dvacet tun, se vrhl na přední palubu a téměř celou ji obalil jakousi slizovitou masou, z níž vybíhala podivná hadovitá chapadla. Těmi prý příšera zuřivě bičovala palubu a zasáhla i jednoho člena posádky, jemuž těžce popálila celé tělo. Během těchto dramatických momentů byla celá paluba lodi pokryta vrstvou nechutného slizu. Pozoruhodné je, že jeho zbytky, včetně kusů tkáně byly později v Sydney analyzovány a potvrdilo se, že šlo opravdu o monstrózní medúzu!

- Mořský had misionáře Egeda

Charakteristika: mořský had se znaky dlouhokrkého plesiosaura (viz samostatné heslo Plesiosauři ve vysvětlivkách).
Existence : málo pravděpodobná.
Výskyt: Severní ledový oceán.
Zajímavosti: Pozoruhodný zážitek s nefalšovaným mořským hadem prý zažil 6. června 1734 dánský misionář Hans Egede, když se nalézal se svou lodí u pobřeží Grónska. Podle egedových slov všichni, kteří byli na palubě, spatřili z ničeho nic strašlivé zvíře, nepodobající se ničemu, co znali předtím. Netvor zdvihl hlavu tak vysoko, až se zdálo, že je výš než strážní koš na stěžni. Hlava byla malá a tělo krátké a vrásčité. Neznámý tvor se pohyboval pomocí obrovských ploutví. Později zahlédli námořníci i ocas. "Celková délka obludy byla větší než délka naší lodi," uzavírá své sdělení Egede. Jeho svědectví však připomíná spíše popis nějakého druhu plesiosaura než mořského hada. Nejideálnějším kandidátem na Egedova hada by byl pravděpodobně dlouhokrký plesiosaurus rodu Elasmosaurus, který drží absolutní rekord v počtu krčních obratlů - měl jich až pětasedmdesát! Žádný jiný žijící či fosilní živočich elasmosaura v počtu krčních obratlů nepřekonal. Elasmosaura poprvé popsal podle nálezu v americkém Wyomingu v roce 1868 světoznámý "lovec" dinosaurů a jiných fosilií E. D. Cope (viz samostatné heslo Americké objevy v kapitole Slavné paleontologické nálezy).Elasmosaurus byl podle současných teorií číhající predátor, jehož maličká zubatá hlava na předlouhém krku zasahovala ryby jako harpunou, aniž se tělo muselo rychle hýbat. Pro tuto teorii ostatně svědčí i nálezy takzvaných gastrolitů nebo-li žaludečních kamenů, které elasmosaurovi sloužily jako balanční zátěž a rovněž napomáhaly trávení převážně rybí stravy. Štíhlá hlava možná také mohla vytahovat ryby z podmořských skalních puklin, kde byly pro ostatní robustnější predátory nedostupné. Končetiny připomínající obrovská štíhlá pádla se pohybovala způsobem, který známe u dnešních mořských želv, takže to působilo dojmem, že elasmosaurus pod vodou letí. Rod Elasmosaurus patří do samostatné čeledi Elasmosauridae, kam patří i jiné rody například Hydrotheosaurus alexandreae z americké Kalifornie, který dosahoval až čtrnáctimetrových délek a žil podobným způsobem života. A na závěr kryptozoologické překvapení - nejkurióznější na kauze údajného mořského hada misionáře Egeda je skutečnost, že všichni plesiosauři byli objeveni až o více než sto let později než kněz svou obludu pozoroval!

- Origuerský netvor

Charakteristika: obrovská záhadná ryba..
Existence: není vyloučena.
Výskyt: bolivijské jezero Origuere (Jižní Amerika).
Zajímavosti: Na bolivijském jezeře Origuere se již po mnoho desítek let údajně třesou Indiáni kmene Mojos před záhadným rybím monstrem. Šupinatá příšera se prý zuřivě vrhá na jejich kanoe a potápí je. Zdá se, že v tropech Jižní Ameriky čeká ichtyology ještě nejedno překvapení.

- Patenggangská příšera

Charakteristika: vodní pětimetrová příšera.
Existence: nepravděpodobná.
Výskyt: jezero Patenggang na Jávě (Asie).
Zajímavosti: Pozoruhodné je také vyprávění domorodců žijících kolem jezera Patenggang na západní Jávě. V této velké vodní nádrži údajně také žije záhadná příšera. Netvor prý měří asi pět metrů a připomíná na první pohled obří rybu. V londýnských Timesech vyšla v roce 1977 kuriózní zpráva o tom, že tamní rybáři zapalovali opiové tyčinky, aby si rozhněvaného rybího netvora usmířili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama