Lexikon příšer - ukázka

10. srpna 2011 v 23:06 | VAS
Vážení přátelé, posílám Vám ukázku z chystané knihy Lexikon příšer (měla by vyjít 2012 nebo 2013 v XYZ), kde jsem se pokusil abecedně katalogizovat asi tři stovky nejrůznějších kryptidů. Tento článek věnuji Jakubovi, za jeho historicky první ohlas na můj cryptoblog. Mějte se všichni fajn!

- Canfieldův létající vlkodlak

Charakteristika: létající monstrum s netopýřími křídly a vlčí hlavou.
Existence: pravděpodobně mystifikace.
Výskyt: virginské hory Mount Rainier (Severní Amerika).
Zajímavosti: Jakýsi pan Brian Canfield zažil 24. dubna 1994 v okolí jezera Kapovsin ve Virginii podivnou příhodu. Během jízdy autem kolem hor Mount Rainier mu cestu údajně zkřížilo bizarní monstrum vysoké téměř tři metry s extrémně širokým hrudníkem a svalnatýma nohama zakončenýma ostrými dravčími spáry. Krk byl navíc korunován vlčí hlavou a kolem těla se chvěla velká křídla. Šokovaný Canfield prudce zastavil. Stvoření, stojící jenom pár metrů před autem, pak roztáhlo svá namodralá křídla a odletělo směrem k Mount Rainier.

- Černí únosci z Illinois

Charakteristika: černá ptačí monstra schopná unést člověka.
Existence: nepravděpodobná.
Výskyt: pozorováni ve městě Lawndale ve státě Illinois (USA)
Zajímavosti: Černí únosci z Illinois byli hlavními aktéry nervy drásajícího děje, který se odehrál v roce 1977 ve městě Lawndale. Obětí byl desetiletý Marlon Lowe, kterého při hře na zahradě rodičů napadli dva obrovští černí ptáci. Jeden z nich pak popadl dítě do svých pařátů a vznesl se s ním několik metrů do vzduchu. Asi po dvanácti metrech okřídlená obluda chlapce pustila a společně se svým druhem zmizeli za obzorem. Marlonovi rodiče Jake a Ruth Loewovi, společně se dvěma přáteli sice viděli hochův zápas, ale doběhli mu na pomoc až ve chvíli když se kopnutím zbavil svého opeřeného trapiče. Marlon byl naštěstí raněn jenom lehce, horší to však bylo s jeho psychikou. Ubohého chlapce totiž po tomto přízračném zážitku ještě dlouhou dobu trápily děsivé noční můry. Podle popisu, který rodina dodala tisku se příšery nápadně podobaly kondorům kalifornským (Gymnogyps californianus) s více než třímetrovým rozpětím. Tito obří ptáci však byli v té době už ve volné přírodě dávno vyhubeni. Nebo snad ne? Věda nicméně zná ze zkamenělin vyhynulé dravé ptáky, kteří jsou téměř trojnásobně tak velcí jako kondoři (viz samostatné heslo Argentavis ve vysvětlivkách, jenž rovněž obsahuje i skutečně doložené případy napadení člověka dravým ptákem).

- Dračí embryo

Charakteristika: embryo dráčka s křídly a pupeční šňůrou.
Existence: téměř dokonalý podvrh.
Výskyt: preparát byl nalezen ve sklenici s formaldehydem ve Velké Británii (Evropa).
Zajímavosti: Senzační objev dračího embrya s hřebínkem ohlásil v roce 2004 Angličan David Hart, který kuriozitu postoupil k vědeckému zkoumání. Příšerka vzbudila obrovský mediální rozruch a celý svět napjatě očekával výsledky rozborů. "Dráček je bezchybný, od zubů až po pupeční šňůru. Pravděpodobně byl vyroben z gumy kombinované s voskem. Vše ještě potvrdí další analýzy," řekl biolog Allistair Mitchell, který prováděl rozbory a dodal: "Navíc, musí to být podvrh. Existence draků nebyla doposud potvrzena. Přiznávám však, že každý, kdo dráčka viděl se ptal na to, zda je pravý." Podle Mitchella vyrobili okřídlenou příšerku v 19. století němečtí vědci, kteří chtěli znemožnit své kolegy ve Velké Británii. V té době totiž byla biologie a paleontologie stejně populární jako dnes moderní hudba. Kdyby Britové dráčka špatně odhadli a prohlásili ho za pravého, vystavili by se velké mezinárodní ostudě.

- Ikeddská nestvůra

Charakteristika: obojživelná hrbatá nestvůra s velkou hlavou.
Existence: výmysl.
Výskyt: japonské jezero Ikeddo (Asie)
Zajímavosti: V roce 1978 napadla japonské "lovce oblud" opravdu originální myšlenka. Ve snaze lapit pověstnou vodní příšeru z jezera Ikedda, vypustili do této velké vodní nádrže desítky litrů rýžové pálenky saké. Tamní obluda je však zřejmě zdatný piják a tak jí alkohol vůbec nevyvedl z rovnováhy a snaživým lovcům se ani neukázala. I když to s tou pálenkou nebylo vůbec tak slavné, vždyť jezero Ikedda má hloubku až tři sta metrů, takže se účinky saké vůbec nemohli projevit. Kdyby si nadšení "lovci oblud" raději přihnuli pálenky sami, mohli možná po chvíli pozorovat vidět celé pluky příšer rozverně dovádějící ch ve vlnách jezera. Nestvůra z Ikedda má podle zpráv pozorovatelů velkou hlavu, dvouhrbé tělo a mohutný ocas. Svědci také tvrdí, že její vynoření vyvolává mohutné vlnobití.

Hagenbeckův drak

Charakteristika: příšera napůl slon a napůl drak.
Existence : nepravděpodobná
Výskyt: močály Rhodesie (Afrika).
Zajímavosti:Největší obchodník se zvířaty všech dob Carl Hagenbeck nejenže věřil historkám o přežívajících dinosaurech, ale dokonce investoval značnou částku do expedice, kterou pod vedením svého nejlepšího lovce vyslal do Afriky, aby onoho tvora našla. Praktický obchodník s mnohaletými zkušenostmi v obchodování se zvířaty udělá něco takového, pouze když má reálný důvod k naději, že mu jeho peníze přinesou konkrétní zisk. Hagenbeck navíc uvedl ještě tyto argumenty: "Ze dvou nezávislých zdrojů jsem získal informaci o ohromném a úplně neznámém zvířeti, které prý žije ve vnitrozemí Rhodesie. Obě informace jsou prakticky totožné, první pochází od jednoho z mých cestovatelů a druhá od jednoho anglického džentlmena, který byl na lovu ve střední Africe. Jednalo se tedy o naprosto nezávislé zdroje. Domorodci mým informátorům řekli, že ve velkých močálech žije ohromná příšera, napůl slon a napůl drak.
Není to však jediné svědectví o existenci tohoto živočicha. Je tomu už několik desítek let, co můj lovec Joseph Mengens, kterému plně věřím, zaslechl tutéž historku od černochů, a co jej ještě pozoruhodnější, na stěnách některých jeskyní ve střední Africe se nacházejí autentické kresby tohoto zvláštního tvora. Podle toho, co jsem slyšel, soudím, že by mohlo jít o nějakého dinosaura, nejspíš brontosaura." Zdrojem této neuvěřitelné historky je článek amerického kryptozoologa I. T. Sandersona z roku 1948, který vyšel v The Saturday Times.

Chajyrský plesiosaurus

Charakteristika: obojživelný netvor připomínající plesiosaura (viz samostatné heslo Plesiosauři ve vysvětlivkách).
Existence: nepravděpodobná.
Výskyt: jakutské jezero Chajyr (Asie).
Zajímavosti: Jedním z nejzajímavějších pozorování, kterému se svého času dostalo obrovské publicity, byl případ netvora ze sibiřského jezera Chajyr. První prý uviděl nestvůru údajný člen oddělení biologie Jakutské odbočky Akademie věd SSSR N. Gladkich, který coby ranní ptáče vyrazil k jezeru Chajyr pro vodu. Najednou prý na břeh vylezla hrozná obluda s malou hlavou na dlouhé šíji a ohromným tělem s modravě černou kůží ze kterého navíc svisle trčela hřbetní ploutev. Ohromený biolog na nic nečekal a utíkal zpět, aby přivedl své spolupracovníky. Obluda však byla rychlejší a zmizela v jezeře. Zůstala po ní jen zválená tráva a vlny běžící po hladině. Některé prameny uvádějí, že se prý příšera na trávě pásla, podobně jako kráva. Pak se však netvor údajně objevil znovu. Zástupce náčelníka expedice moskevské univerzity G. Rukosojev o tom novinářům řekl: "Uprostřed jezera se neočekávaně objevila hlava a potom ploutev hřbetu. Dlouhým ocasem tloukl ten tvor do vody a od toho se po jezeře rozbíhaly vlny." Rukosojev dále pro list Komsomolskaja pravda uvedl, že do blízkosti jezera, kde žije netvor, nahánějící hrůzu místním obyvatelům, nechodí ani lovci. V povodí řeky Omolon je množství jezer, v nich žije množství ryb: síhů, pstruhů a štik, a pouze v tajemném jezeře, jak se tvrdí, žádné ryb nejsou. Jeho břehy jsou strmé a hloubku jezera nikdo nikdy neměřil. Místní obyvatelé tvrdí, že je mimořádně hluboké. Slyšeli prý na jezeře mnohokrát zvláštní zvuky a podivné pleskání, které připisovali obludě," dodává tajuplně Rukosojev.
Další velmi zajímavé svědectví uvedl Rukosojev při rozhovoru s novináři listu Poljarnaja zvezda. "V Moskvě jsem se setkal s hrdinou Sovětského svazu a známým polárním letcem Čerevičným a zasloužilým kormidelníkem SSSR Akuratovem. Vyprávěli mi, že v letech 1939 až 1940 museli často prolétávat nad jezerem Chajyr. Jednou viděli na jezeře dva velké živočichy. Letadlo bylo tehdy ve výšce osm set až tisíc metrů. Spustili se na padesát metrů a pozorně si prohlédli velká černá těla neznámých tvorů. Ty ale hluk letadla polekal, a tak se ponořili do vody…"
Jsou to zajisté strhující historky, ale trochu připomínající hlášení z pověstného "Rádia Jerevan". Tak především jezero je, na rozdíl od Rukosojevovi zprávy, relativně mělké. Také jeho rozměry pět set krát šest metrů nejsou nijak impozantní a tak vůbec nepadá v úvahu přežívání nějakých obřích netvorů. Jak navíc zjistil novinář Komsomolské pravdy - i když před důvěrou v "pravdu komsomolskou" bych přece jen trochu varoval - J. Balakirejev nikdo z účastníků expedice pobývající u jezera po dvě roční období, kromě sezónního dělníka N. Gladkich, žádné zvíře neviděl. Takže Gladkich, který byl zřejmě jediným pochybným svědkem celé události, dokonce nebyl ani biolog, jak uváděl Rukosojev, což je mimochodem další kontroverzní postava celého chajyrského dramatu. Ruský tisk před časem označil celou historku o příšeře za novinářskou kachnu.

- Champ

Charakteristika: obojživelný netvor s rohatou hlavou poněkud připomínající plesiosaura (viz samostatné heslo Plesiosauři ve vysvětlivkách). Délka je odhadovaná na 5 až 9 metrů.
Existence: výmysl nebo chybná interpretace.
Výskyt: jezero Champlain (Severní Amerika).
Zajímavosti:Typickým americkým zástupcem dlouhokrkých vodních příšer je netvor z jezera Champlain na pomezí Spojených států a Kanady, kterému místní obyvatelé familiérně přezdívají Champ. Vzhledem k velkému množství pozorování se nestvůra dnes dokonce těší zákonné ochraně, kterou před časem odhlasovali poslanci států New York a Vermont. Nejslavnější fotografie Champa vznikla v roce 1977 a byla dokonce publikována v časopise Life. Barevný snímek, který pořídila jistá paní Mainsová ukazuje jakousi zpola vynořenou příšeru s dlouhým krkem a částí tmavého hřbetu. Originál snímku byl zkoumán nejrůznějšími experty, mezi jinými i doktorem Friedenem z amerického Střediska optických nauk. Podle tohoto odborníka prý rozhodně nejde o fotomontáž a lze jednoznačně dovozovat, že se vyfotografovaný netvor pohybuje vertikálním vlněním těla. Jiní experti, tentokrát z univerzity v Britské Kolumbii v kanadském Vancouveru, zase propočítali celkovou délku netvora, kterou určili někde mezi devíti až dvanácti metry.
Podle největšího znalce Champa Josepha Zarzinského, který o něm shromáždil obrovské množství zpráv je netvor přibližně pět až devět metrů dlouhý a má tmavou až černou barvu s určitými odchylkami danými pravděpodobně věkem či pohlavím. Netvor má podle Zarzinského hadí hlavu se dvěma rohy nebo ušima a tlamu plnou ostrých zubů. Také Zarzinský prý vodní obludu na vlastní oči viděl, i když se značné vzdálenosti a dokonce se mu ji podařilo několikrát vyfotografovat. Všechny snímky však mají pohříchu velmi nízkou kvalitu.

- Chlupatý zelený had

Charakteristika: hadovitá obojživelná nestvůra zelené barvy a tělem pokrytým chlupy.
Existence: výmysl nebo chybná interpretace.
Výskyt: kolumbijské jezero Los Toros (Jižní Amerika).
Zajímavosti: Ve výčepech a barech kolumbijského Ibagué byla kolem roku 2000 jediným tématem hovoru anakonda, která údajně zardousila dvaadvacetiletého mladíka. Tělo nešťastného muže bylo objeveno na břehu jezera a soudní pitva prokázala, že zemřel v důsledku mechanického udušení. Mladíkův zdrcený otec trval na tom, aby prokuratura vyšetřila, co vlastně zabilo jeho syna, ale nikdo nebral vážně jeho svědectví, že to byl ohromný plaz. Někteří domorodci tehdy tvrdili, že spatřili hada mimořádných rozměrů a jiní ujišťovali šokované posluchače, že je tento obří plaz zelený a chlupatý. Je nutno připomenout, že takového hada věda doposud nezná.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alfaraptor Alfaraptor | Web | 11. srpna 2011 v 20:24 | Reagovat

Dobrý večer, tohle je opravdu moc zajímavý výčet kryptidů. Už se těším, až kniha vyjde, stoprocentně si ji koupím. Na Váš blog jsem byl upozorněn mým velice dobrým přítelem Jakubem, jemuž jste tento článke věnoval. Já sám se také o kryptozoologii dost aktivně zajímám. Nedávno jsem na Jakubově blogu publikoval článek, ve kterém se pokuším řešit záhadu vzhledu jedné z verzí mýtického baziliška. Byl bych velice rád, kdybyste se k článku také vyjádřil. Jinak Vám také přeji mnoho štěstí a úspěchů s novým blogem a věřím, že si získáte velké množství příznivců. Okamžitě si vás přidávám mezi oblíbené na blogu. ;)

2 VAS VAS | 12. srpna 2011 v 20:12 | Reagovat

Srdečně Vás zdravím a děkuji za názor. Článek o baziliškovi (pokud je to ten materiál o přežívajícím oviraptorovi) jsem četl už před časem a Vaše hypotéza se mně jeví jako velmi zajímavá. Dokonce jsem tam obratem napsal i tento svůj názor - s tím, že jsem kdysi podobně spekuloval o přežití jihoamerických sauropodů. Má zpráva pravděpodobně nedorazila, čemuž se (při mé internetové pologramotnosti) nelze vůbec  divit. Jinak Vám, stejně jako Jakubovi, držím všechny palce, ať můžete vyrazit na nějakou zajímavou "kryptoexpedici". VAS
P. S. O podobných příšerách, podobných údajně velociraptorům,  referoval před dávnými časy i záhadolog Arnošt Vašíček. Jednalo se o potvory údajně pozorované pastevci v jihopolské Rabce. Asi před deseti lety jsem se tam jako tehdejší redaktor deníku Svoboda  vypravil(pod nějakou průhlednou záminkou o přeshraniční spolupráci), ale tam už si na tuto legendární historku nikdo z dotázaných nevzpomněl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama