Záhadné kočičky z knihy Záhadná monstra

11. září 2011 v 8:01 | VAS
Po namáhavé plavbě po pralesní veletoku jsme s mým indiánským přítelem Joaem zakotvili v malé osadě obývané několika rybáři. Muži byli natolik vyzáblí, že vypadali spíše jako trosečníci než hrdí příslušníci Petrova cechu. Není divu, že se vrhli na nabízené konzervy jako dravci, sledování zoufalýma očima ještě hubenějších psů.
Jediný, kdo vypadal alespoň trochu v kondici byl asi desetiletý chlapec, který tu s nimi žil. Po vykouření nezbytných cigaret jsem pomalu zavedl rozhovor na tvory, kteří zde žijí. Rybáři na předložených obrázcích poznali sladkovodní delfíny přezdívaných zde botos, kteří jsou v řece Demini celkem hojní, stejně jako nejsilnějšího dravého ptáka harpyji, jehož majestátní siluetu často vídávají nad okolním pralesem.
Také lenochod byl bez problémů identifikován, stejně jako jaguár. Z legrace jsem nadhodil, zda na předložených obrázcích poznávají také warracabu. Malý chlapec, který postával opodál, neomylně ukázal na kresbu lvice. "Ano, to je warracaba," prohlásil sebevědomě. "Je obrovská, mnohem větší než jaguár," upřesnil klučina informaci.
Mé nadšení však vzápětí zchladil jeden z rybářů, který se nad námi sklonil a s úlevou prohlásil, že ji naštěstí nikdo z nich na vlastní oči neviděl. I tak mě tato kusá zpráva velice překvapila, protože z rozsáhlé nížinaté oblasti Rio Negra doposud nikdo žádné zprávy o warracabě nepřinesl.
Podle mě může jít buď o rufinisticky zbarveného jaguára, velkou pumu, lva zatoulaného se soukromého chovu excentrického boháče nebo o zcela nový druh velké kočky.
V případě, že by se existence záhadného fantóma někdy potvrdila, byla by to zajisté prvotřídní zoologická senzace. Zatím však tato obří kočka kráčí plavnými kroky jen v říši lidské fantazie.
Warracaba není jedinou tajemnou šelmou, která po staletí děsí domorodce. Například v pralesích Kolumbie a Ekvádoru se údajně vykytuje jakási obří kočka s enormně prodlouženými špičáky. Podle názoru některých kryptozoologů by se mohlo jednat o přežívajícího šavlozubého smilodonta, který se v Jižní Americe skutečně kdysi hojně vyskytoval.
Největší takzvaní šavlozubí tygři byli dokonce větší než dnešní lvi. Jejich špičáky měly tvar obrovské dlouhé dýky a nedávné anatomické studie ukázaly, že na rozdíl od žijících velkých koček mohli svou tlamu doširoka rozevřít.
Je velmi pozoruhodné, jakým způsobem šavlozubí tygři lovili. Kořist totiž nezakusovali jako jiné kočkovité šelmy, ale zabořovali do své oběti gigantické špičáky a jedním trhnutím hlavy jí rozpárali hrdlo.
Také černý kontinent nezůstává pozadu a nabízí dobrodruhům celou paletu záhadných šelem, například z Kamerunu, Rwandy a Etiopie přicházejí informace o pozorování abnormálně zbarvených lvů se skvrnitou kůží.
U jezera Tanganjika prý zase loví obludná mngva, dosahující podle slov domorodců velikosti osla a nebezpečnosti tří lvů dohromady. Šedivě zbarvený přízrak dokonce jednou zahnal na útěk četu chrabrých tanzanských vojáků. Příšera mngva se stala natolik proslulou, že se za ní dokonce v osmdesátých letech minulého století vypravila japonská expedice, která však nebyla úspěšná - možná naštěstí pro její členy.
Také ze Středoafrické republiky prosakují čas od času zprávy o obřích šavlozubých šelmách známých mezi domorodci jako vassoko. Tyto obludy nápadně připomínají vyhynulé šelmy rodu Homotherium s obrovskými špičáky, které zde v dávných dobách lovily svou kořist.
Svá děsivá kočičí monstra má však i Asie. Obávaným netvorem strašícím obyvatele čínské provincie Fudžian je proslulý modrý tygr. Tato údajně lidožravá šelma je velmi vychytralá, a tak se žádnému z lovců, kteří se za ní vypravili, nepodařilo získat cennou trofej. Jde jen o barevnou mutaci nebo o nový druh? To zatím není nikdo schopen uspokojivě vysvětlit.
Jiným asijským lidožravým netvorem má být tajemná cigau ze Sumatry, která je podle slov domorodců statnější než levhart. Vzhledem k tomu, že se levharti na indonéském ostrově Sumatra nevyskytují, je informace o sporadickém výskytu cigau o to zajímavější.
Etnograf Claude Lévi-Strauss ve své slavné knize Tristes Tropiques přinesl kratičké, ale o to pozoruhodnější svědectví týkající se záhadného "kočičího" fenoménu. Historku, kterou popisuje, vyslechl během návštěvy brazilské osady Rosário - Oeste nacházející se asi sto kilometrů od správního střediska Cuiabá.
"Zdejší obyvatelstvo se skládá z někdejších hledačů kaučuku, zlata a diamantů, a ti mi mohli k mému cestovnímu plánu poskytnout užitečné údaje," píše Strauss.
"V naději, že tu a tam ulovím několik informací, naslouchal jsem tady vyprávění návštěvníků líčících prožitá dobrodružství, v nichž se legenda a skutečnost mísily v nerozlišitelnou spleť. Například vyprávění o tom, že na severu existují gatos valentes, mohutné kočky vzniklé zkřížením domácích koček s jaguáry, jsem nebyl s to brát za bernou minci," dodává s úsměškem francouzský etnograf. Jsou tito údajní kříženci jen výplodem alkoholem vybičované fantazie, jak se domnívá Strauss, anebo se skutečně jedná o nějaký nový druh velké kočkovité šelmy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mashek Mashek | E-mail | Web | 25. června 2012 v 16:18 | Reagovat

Moc hezký článek =).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama