Energie Amazonky

10. prosince 2017 v 16:38 | VAS
Energie mocné Amazonky

Vojtěch Alberto Sláma

Nafukovací kajak s logem Veolie pluje po černé hladině amazonského veletoku Rio Negro. Řeka je tu nedaleko od svého ústí široká přes dvacet kilometrů. Zanedlouho však mohutný černý veletok svou pouť skončí v náručí ještě větší řeky - mocné Amazonky.
Růžoví delfíni
nad hladinou
Čas od času se vedle mého kajaku ozve hlasité zafunění a z ničeho nic se objeví nahrbený hřbet. Pokud mám více štěstí, uvidím i protáhlou tlamu sladkovodního delfína, který se právě vydal na lov. Téměř slepý růžový tvor vypadá opravdu neuvěřitelně. Mám pocit, že vedle mě neplave skutečné zvíře, ale tvor utkaný z pohádkového přediva.
Růžový delfín, kterému Brazilci přezdívají boto se od svých mořských bratránků liší nejenom růžovou barvou, ale především zobákovitě protaženou špičkou tlamy a značně pohyblivou hlavou s maličkými očky. Hlava se strmým, vypouklým čelem mu dodává tak trochu skřítkovského vzezření. Hlavně ve chvílích, když ji vystrčí nad hladinu a kroutí sní do všech stran.
Je opravdu fascinující, co všechno lze najít pod hladinou Amazonky a jejich nesčetných přítoků...
Ryby prý mlčí, dýchají žábrami a žijí pouze ve vodě. Pokud tomu věříte, tak to jste ještě určitě nikdy nerybařili v Amazonii. Například drobné rybky sekernatky občas létají nad hladinou a svými dlouhými ploutvemi mávají jako křídly, stříbřité smuhy zase troubí jako sloni a hadovití bahníci dýchají atmosférický kyslík.
To však rozhodně není všechno, čím vás mohou amazonské vody překvapit. Stačí si jen vzpomenout na elektrický paúhoře a jeho výboje o síle až 700 voltů, sladkovodní rejnoky s jedovatou ostruhou, droboučké vandelie, které dokážou proniknout až do močového měchýře nebo na zubaté piraně. Není divu, že se člověku v Amazonce ani příliš koupat nechce.
Jak se rodí Amazonka
Královna všech veletoků Amazonka se rodí jako malý pramének vperuánských Andách, ale rychle mohutní mnoha přítoky, která na své dlouhé cestě potkává. Vokamžiku, kdy "překračuje" brazilské hranice je však překřtěna na Rio Solimoes a své královské jméno opět získává až ve chvíli, kdy se smísí nedaleko města Manausu s černými vodami řeky Rio Negro.
Gigantická "svatba" dvou obřích řek připomíná nápad abstraktního malíře pokoušejícího se barevně znázornit boj protikladů. Rio Negro má totiž barvu černého čaje, zatímco hladina Solimoes se pyšní kanárkovou žlutí. Kuriózní na celém monumentálním úkazu je skutečnost, že se oba tak rozdílně zbarvené veletoky nemísí, ale tečou vedle sebe několik desítek kilometrů. Teprve potom silnější Solimoes definitivně pohltí černého milence, aniž přitom změní svou žlutou barvu.
Amazonka si svůj název sladké moře -"Dolce mar", který omylem dostala od prvních objevitelů, plně zaslouží a to nejen pro svou impozantní velikost, ale i díky výskytu tvorů, které by člověk čekal spíše v slaných vodách. Není prý řídkým jevem zahlédnout trojúhelníkové ploutve až třímetrových žraloků býčích plujících tisíce kilometrů proti proudu. Jeden exemplář tohoto obávaného dravce byl dokonce chycen vzdálenosti 3700 kilometrů od jejího ústí!
Do gigantické Amazonky se kromě Rio Negra vlévají další stovky řek, dvě stě z nich je delších než 1500 kilometrů. Vltava, nejdelší tok začínající i končící na území České republiky, měří jen necelých 430 kilometrů.
Tajemná Amazonie
Amazonie! Už jenom vyslovení magického jména území, kterým se jako široká žlutohnědá stuha klikatí největší řeka na světě křižovaná nesčetnými přítoky, vzbuzuje pocit energie a dobrodružství. Oblast Amazonie neboli povodí Amazonky, má rozlohu nějakých šesti milionů čtverečních kilometrů, z čehož nejméně dvě třetiny pokrývají největší deštné pralesy na zeměkouli. Je tu všechno, co si může každý romantik přát. Vukrytých chatrčích nebo-li malokách zde doposud žijí divocí indiáni zdoby kamenné. Jeden nekontaktovaný kmen byl v Brazílii objeven sotva před před dvěma lety. Mezi stromy se kromě jaguárů možná plíží vědě doposud neznámé velké šelmy, kterým místní indiáni i caboclové říkají onza canguasu a warracaba.
V měsíčných nocích se tiše třepotají velcí vampýři s hrozivým rohem na čenichu, kteří patří knejvětším netopýrům světa. V jejich čelistech plných ostrých zubů občas skončí i nepozorný upír, který se společně se svými druhy letěl nasát krve. Obří anakonda právě ulovila tapíra a z vod nedalekého veletoku se ozvalo smutné zafunění. Vzápětí vzduch prořízne děsivý štěkavý chechtot.
Dnes už vím, že za těmito strašidelnými zvuky nemusím hned hledat žádné legendární amazonské příšery. To se jenom nadechl šedivý bachratý kapustňák manatí a své účty se na břehu začala vyřizovat smečka obřích brazilských vyder. Rybáři jim tady přezdívají říční vlci a je o nich známo, že při lovu ryb někdy spolupracují společně s růžovými delfíny. Když po Amazonce plujete jenom na nafukovacím kajaku nebo na domorodé kanoi, jsou bezprostřední pocity přesto velmi silné.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Zdar Zdar | 14. prosince 2017 v 10:05 | Reagovat

Hezky jste to napsal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama